Příjemný okruh bez zvláště dlouhých stoupání. Krásný sjezd lesem ze Slap do údolí Kocáby 

Celá trasa vede po červené cykloturistické značce.

Mníšek p. Brdy: Od 14. stol. je zmínka o královském městečku s tvrzí. Na místě tvrze dnes stojí zámek vybudovaný v r. 1656 – 76. Je přístupný pro veřejnost a seznamuje návštěvníky se způsobem bydlení šlechty od konce 18. do začátku 20.stol. Nedaleko zámku stojí barokní kostel sv. Václava z r. 1743 – 56.

Čisovice: První písemná zmínka o obci je datována v darovací listině z roku 1037. Obcí protéká zlatonosný Bojovský potok, který tu vytváří romantické údolí. V Čisovicích stojí od r. 1854 kaplička Navštívení Panny Marie a najdete tu také pomník padlým z 1. světové války který byl postaven r. 1921. Můžete tu využít služeb turistické ubytovny.

Klínec: V lesích okolo obce jsou dodnes patrné pozůstatky po těžbě zlata. Hned pod obcí, kudy vede i tato trasa, protéká Klínecký potok umělým korytem do lesní kotliny zvané Peklo. Odtud byl zlatonosný písek vyplavován uměle vytesaným tunelem zv. Čertova díra. Zlato z náplavů Bojovského potoka je možné rýžovat i v dnešní době. Vyskytuje se tu ve formě zaoblených plíšků a valounků. Zlatinky dosahují velikosti max. 1,5 mm.

Jíloviště: Dominantou obce je televizní vysílač Cukrák. V okolí Jíloviště se nacházejí pěkná vyhlídková místa na údolí řek Berounky a Vltavy. V obci je možnost ubytování v "Hotelu Cinema Palace" nebo "Pensionu Jíloviště", dále je tu restaurace “U Hastrmana” a "Pod lesem"

Černolice: Obec založena r. 1239. Nad obcí se zvedají černolické Čertovy skály, které slouží jako cvičná stěna horolezcům. Na vrchol skal se dá vystoupit (vyjet) z náhorní strany a získat tak krásný rozhled po okolí.

Rozc. u Skalky: Na tomto rozcestí můžete udělat malou odbočku z trasy.
Asi 0,5 km od tohoto rozcestí (modrá cyklo) se nachází poutní místo Skalka. Stojí tu Františkánský klášter s kostelem M. Magdaleny a kapličky křížové cesty z r. 1755 - 1762. Je tu i stánek s občerstvením a příjemné venkovní posezení.
V tomto místě se dá náš okruh zkrátit sjezdem po asfaltové cestě do Mníšku p. Brdy (modrá cyklo).

Rozc. Kytínská louka: Asi po 400 m od tohoto rozcestí ve směru naší trasy dojedete k lesní restauraci. Můžete využít venkovního i vnitřního posezení a v příjemném prostředí doplnit zásoby. V tomto místě se dá náš okruh zkrátit sjezdem po asfaltové cestě do Kytína ( žlutá turist ).

Kytín: První známé písemné datum o existenci obce je 24.června r.1321. Stojí tu gotický kostel Nanebevzetí P.Marie ze 14. stol., který byl na konci 17. stol. přestavěn barokně. V myslivně nad Kytínem se odehrávají příběhy Káji Maříka, literární postavy K. Háje. Pozor, v kytínském rybníce číhá na cyklisty vodník, který často sedává na malém leknínovém ostrůvku ve stínu vrby.

Další trasy najdete na: http://www.mnisecko.cz/cykloturistika/

Kocába – 45 km dlouhá říčka se zapsala do dějin trampingu hned po I. světové válce, kdy začala být navštěvována milovníky Divokého západu, kteří Kocábu přezdívali Hadí řekou. Od třicátých let našeho století pak oživily skalnatý kaňon stovky chatiček a starých trampských osad, jako jsou Ascalona, Dashwood, Kansas, Loussiana aj. Na této trase projedete velkou část nejkrásnějšího úseku Kocáby, který se nachází mezi Novým Knínem a Štěchovicemi.

Malý průvodce trasou:

Z Mníšku se vydejte po modré turistické značce lesní cestou, nebo po asfaltu cyklotrasou č. 8130 směr Chouzavá. Cestou projedete kolem výletní restaurace Malá Sv. Hora. Dříve to bylo poutní místo. Stojí tu kaple Navštívení P. Marie z let 1809–1810 a barokní boží muka. Odtud dál pokračujte po zelené cyklotrase do Chouzavé. Tady odbočte vpravo a po žluté turistické dojedete do Voznice. Na návsi u rybníka na vás čeká příjemná restaurace s venkovní terasou. Pokud dáváte přednost občerstvení z vlastních zásob, pak pokračujte ještě o něco málo kilometrů dál, stále po žluté turistické značce až na Královu stolici. Na malém návrší, uprostřed obory z 18. století, stojí altánek, od kterého se paprskovitě rozbíhá šest cest. Vás však z tohoto labyrintu cest bezpečně vyvede žlutá turistická značka směřující do Staré Hutě. Název této osady je možná odvozen od hutě na zpracování železné rudy, která tu byla v provozu od
r. 1650 až do roku 1926, kdy byla uzavřena. Kousek za vsí, po cyklotrase č. 308 (modrá turist.), dojedete k rybníku Strž. Je tu přírodní koupaliště a pod hrází rybníka stojí empírový dům, který slouží jako památník Karla Čapka. Zde spisovatel pobýval v posledních třech letech svého života. Expozice je věnována i osobnosti jeho manželky, herečky a spisovatelky, Olgy Scheinpflugové. Samostatnou expozici má v podkroví domu novinář a spisovatel Ferdinand Peroutka. Dál pokračujte po cyklotrase č. 308 (modrá turist.) po lesních cestách až vyjedete na asfaltku. Na ní odbočte vlevo a asi po 3 km dojedete do Nového Knína. V Novém Kníně naleznete mnoho pamětihodností.Na náměstí stojí barokní domy a empírová kašna z r. 1792, patrová radnice čp. 1 pochází ze 17. stol. Mincovna čp. 47 z r. 1801 slouží v dnešní době jako muzeum dobývání a zpracování zlata v okolí Nového Knína a jako muzeum města. Další směr trasy vám bude určovat zelená turistická značka, která vás hned za Knínem zavede do malebných zákoutí říčky Kocáby. Cesta může být pro někoho technicky náročná. Nečekají vás tu žádné kopce, ale pěšina je někdy úzká a několikrát překonává Kocábu po přírodních lávkách. Určitě to ale stojí za to. Civilizaci vám tu jen nakrátko připomene průjezd Velkou a Malou Lečicí, ale pak se opět ponoříte do údolí Kocáby. Na rozcestí u Fafkova mlýna se s Kocábou rozloučíte a odbočíte vlevo po modré turistické značce směr Bratřínov. Ale pokud máte ještě dost sil a chtěli byste doprovodit Kocábu až do jejího soutoku s Vltavou do Štěchovic (je to ještě asi 6 km), čekají tu na vás staré trempské osady, jejichž názvy připomínají Divoký západ. To vše dokreslují tyčící se skalnaté útesy na úbočích Kocáby. Cesty tam a zpátky jistě nebudete litovat. Od Fafkova mlýna vás modrá turistická značka povede přes Bratřínov až na rozcestí Svatý Václav. Tady na křižovatce lesních cest stojí památník z r.1938 s vyobrazením sv. Václava. Zadní strana památníku nese nápis: Tento pomník stojí uprostřed lesů, jež r. 1908 věnoval kníže Josef Colloredo-Mansfeld sanatoriu Na Pleši. Postavil jej roku 1938 doc. MUDr. Svatopluk Basař na věčnou paměť mecenáše.“ Od tohoto rozcestí vás pak souběh modré a zelené cyklotrasy dvede zpět do Mníšku pod Brdy.

Popis trasy:

Mníšecký a Dobříšský zámek spolu s jeho zahradou jsou velkým lákadlem všech návštěvníků tohoto regionu. Za pozornost však samozřejmě stojí i jejich nádherné okolí. Na této trase zavítáte do hlubokých brdských lesů, kam panstvo ze zámku jezdívalo lovit zvěř. Čeká vás jízda po převážně zpevněných lesních cestách bez známek civilizace. Jedinou možností občerstvení je sběr lesních plodů a potůčky brdských lesů.

Malý průvodce trasou:

Výlet začíná na mníšeckém náměstí, jehož dominantou je kostel Sv. Václava z let 1743–56. Avšak největším turistickým lákadlem je zdejší zámek. Byl postaven na místě bývalé ochranné tvrze pánů Mitroviců v letech 1656–72. Hlavním stavitelem byl M. Rainer. Zvláštností této stavby je to, že sice má čtyři rohy, ale pouze tři nárožní věže. Zámek je přístupný veřejnosti a nabízí dva prohlídkové okruhy. Na I. prohlídkové trase se seznámíte se stylem života a bydlením drobné šlechty v období od konce 18. do začátku 20. stol. II. prohlídková trasa vás pak zavede do pokojů, ve kterých poslední majitelé zámku každodenně pobývali. Komnaty jsou dekorovány nástěnnými malbami z dob baroka, rokoka a z počátku 20. století. Nábytek a obrazy doplňuje velké množství drobných předmětů, které sloužily ke každodenním potřebám obyvatel zámku. Před výletem nebo po něm si rozhodně nenechte ujít prohlídku tohoto zámku. Od cykloturistického rozcestníku nedaleko kostela se vydejte po zelené cykloturistické značce směr rozc. Na Soudném. Přejedete po hrázi mezi Zámeckým a Prostředním rybníkem a mírným stoupáním přes Stříbrnou Lhotu vjedete do brdských lesů. Za rozcestím Na Rovinách se na nějakou dobu rozloučíte s civilizací, takže ještě naposledy můžete využít pohostinnosti lesní restaurace U Dernerů. Dál pokračujte po zelené cykloturistické značce, která vás dovede na rozcestí Na Soudném. Tady u odpočívadla najdete informační tabuli s podrobnou mapou cyklotras. Pokud nemáte svoji mapu, doporučuji tuto pečlivě prostudovat. Pak už se s klidným srdcem můžete vydat dál po zelené cyklo dolů z kopce směr Jelení Palouky. Pozor, dole pod kopcem zahněte ostře vlevo a asi po 30-ti metrech vpravo po lesní asfaltové cestě. Po necelých pěti kilometrech dojedete na křižovatku pod kopcem Brdo, kde zelenou cyklo protíná cyklotrasa č. 308. Vydejte se po 308 vlevo do kopce a asi po 1 km dojedete na rozcestí Stožec. Zde dosahujete vrcholu brdského hřebene. Nacházíte se na nejvyšším bodě této trasy téměř 600 m n.m. Zasloužený odpočinek vám zpříjemní přístřeší s lavičkou a dobrý pocit, že až na Dobříš pojedete jenom z kopce. Od tohoto rozcestí vás povede modrá turistická značka dolů po lesní asfaltové cestě směr Dobříš. Bude to pěkně frčet, tak pozor, ať na rozcestí turistických cest „Pod Židovským paloukem“ nezapomenete odbočit mírně vlevo na zelenou turistickou značku. Pojedete kolem obory Aglaia. Je to Slovanské nížinné hradiště zřejmě z doby prvních Přemyslovců. Byly tu nalezeny denáry z období vlády Boleslava I. Dál pokračujte po zelené turistické značce až na náměstí v Dobříši. První písemné zmínky o tomto městě ležícím na dávné Zlaté stezce jsou z r. 1252. Za vlády Jana Lucemburského tu stával opevněný lovecký hrádek a pod ním malá osada. Za husitských válek bylo město vypáleno a opuštěno. V roce 1630 bylo panství prodáno rodu Mansfeldů, kteří zde v letech 1745–1765 postavili zámek, jehož součástí je terasovitá francouzská zahrada a nádherný anglický park. V areálu se nachází muzeum historických hodin, muzeum historických motocyklů a Městské muzeum. Prohlídku tohoto zámku a přilehlého parku byste si neměli nechat ujít. Naproti zámku stojí kostel Sv. Kříže z r. 1589. Za zmínku ještě stojí budova radnice s volutovým štítem, kterou najdete na náměstí č.p. 69 a kostel Nejsvětější Trojice z konce 18. století. Zpáteční cestu do Mníšku vám ukáže modrá turistická značka, na kterou se napojíte na náměstí. Zprvu pojedete souběžně se zelenou turistickou stejnou cestou, jakou jste přijeli. Na rozcestí Na Větrníku zelená odbočuje vlevo, ale vy se držte dál modré turistické značky, která vás opět zavede do hlubokých brdských lesů. Čeká vás něco málo přes 6 km lesních cest, než dojedete do obce Chouzavá. Za ní se pak nachází bývalé poutní místo Malá Sv. Hora. Dnes tu najdete kapli Navštívení P. Marie z let 1809–1810 a barokní boží muka. Příjemná zpráva je, že tu vyrostla výletní restaurace se zahrádkou, která vás jistě odmění za váš sportovní výkon. Do Mníšku pak dojedete buď terénní cestou po modré turistické nebo pohodlněji po asfaltové cestě cyklo č. 8130 stále z kopce.

Na této trase se stanete poutníky dávnou minulosti. I když na kole ujedete pouhých 40 km a zdoláte převýšení 1 km, přesto projedete mnoha staletími. Začnete u Mníšeckého zámku, kde se přenesete do r. 1656, tehdy byly položeny jeho základy. Příjezdem na Karlštejn se rázem ocitnete o 308 let zpátky, v době vlády Karla IV, který tu začíná se stavbou hradu. Po ujetí několika dalších kilometrů přeskočíte o 344 let a dostanete se na konec 17. století, do poutního chrámu sv. Máří Magdaleny na Skalce.

Od Mníšeckého zámku se vydejte po zelené cykloturistické značce. Povede vás přes Stříbrnou Lhotu k rozcestí Na Rovinách, kolem lesní restaurace U Dernerů, k dalšímu rozcestí Na Soudném. Tady odbočte vpravo a na další křižovatce vyměníte zelenou cykloturistickou značku za zelenou turistickou směr Halouny. Následující úsek je vhodný pro vyznavače jízdy těžším terénem. Pohodlnější cesta do Haloun vede vpravo po lesní asfaltové cestě cyklo č. 8130. Z Haloun pokračujte po žluté turistické značce (ze začátku asfaltová silnice) směr Zadní Třebáň. Pozor, asi po 1 km odbočuje žlutá vlevo na polní cestu – snadno přehlédnutelné. V Zadní Třebáni se za vlakovým nádražím dostanete po lávce na druhou stranu Berounky. Následuje vjezd do Hlásné Třebáně. Stále se držte žluté turistické značky, která vás dovede až pod hrad Karlštejn. V tomto úseku se trochu zahřejete stoupáním do kopce, ale za to si pak můžete odpočinout na krásné louce s ještě krásnějším pohledem na hrad. Uvidíte, že to za tu námahu stálo. Hrad Karlštejn byl vystavěn v letech 1348–1357 a měl sloužit jako bezpečné místo pro uložení českých korunovačních klenotů. Jeho zakladatelem byl český král a římský císař Karel IV. Hrad je národní kulturní památkou. V městečku pod hradem je Muzeum betlémů a Muzeum voskových figurin. Po pěší zoně i na hrad platí zákaz jízdy na kole, který městská policie bedlivě hlídá. Je tu mnoho obchůdků se suvenýry a několik restaurací. Moc to ale s jídlem nepřehánějte, protože na zpáteční cestě vás čekají dva táhlé kopce. Ten první začíná hned za Karlštejnem. Vydejte se lesní cestou po červené turistické značce směr Mořinka a Karlík.V Karlíku vyjedete z lesní cesty vpravo na silnici, která vás dovede do Dobřichovic. V Dobřichovicích, na místě kde dříve stávala tvrz, byl v 16. století postaven zámek s kaplí, který byl po požáru v r. 1779 přestaven barokně. Najdete ho na levém břehu Berounky nedaleko mostu. Cyklostezka vedoucí podél břehu Berounky vás dovede do Letů, kde hned za mostem odbočte vlevo. Po několika desítkách metrů následuje železniční podjezd. Asfaltová cesta zatáčí vpravo, ale vy se vydejte rovně cestou mezi chaty a dál do brdských lesů. Povede vás tu značka ve tvaru žlutého trojúhelníku, která vás dovede až na brdský hřeben na rozcestí U Šraňku. Tady se napojíte na modrou cykloturistickou značku směr Skalka – Mníšek p. Brdy. Po příjemné lesní hřebenovce se tak dostanete do poutního areálu Skalka. Nechte se na toto pozoruhodné místo pozvat slovy pana P. L. Stojdla, superiora hospice františkánského na Skalce u Mníšku, tak jak je zapsal ve své knize r. 1924: „I mně líto jest přečetných turistů, kteří přišli navštívit památná místa na Skalce, vidím-li, jak při pohledu na krásu všeho vůkol horečně hltají těch pár řádek, ke všemu ještě značně chybných, ve svých turistických příručkách, aby něco o tom čarokrásném okolí se dověděli. Nemohouce ukojiti touhy své, obracejí se k průvodci. Jak rád by jim pověděl vše; vždyť vše o »Skalce« je tak zajímavé a historie její tak tklivá“..... Na tomto čarokrásném vrchu podbrdského pásma ve výši 518 m, umínil si baron Servác Ignác vystavěti pomník svému rodu, když vlastních dítek zanechati nemohl: kostelík zasvěcený veliké kajícnici Máří Magdaléně, podle vzoru nádherného kostela marseillského ve Francií.......Stavba započata r. 1692 stavitelem Dienzenhofrem a dokončena r. 1693 za pomoci spolehlivých polírů mníšeckých: Jana Rektoryse a Benedikta Spinera.

Úryvky z knihy „Skalka u Mníšku – její památky a dějiny“ od P. L. Stojdla.

Tady si můžete v klidu vychutnat atmosféru tohoto krásného místa a využít pohostinnosti zdejšíhostánku s občerstvením. Není kam chvátat, do Mníšku je to už jen kousek a hlavně pořád z kopce.

Celým okruhem vás povede modrá cykloturistická značka

Mníšek p. Brdy: Na místě, kde dnes stojí zámek, stávala ve středověku tvrz, která sloužila k ochraně a bezpečnosti kupeckých karavan na důležité obchodní trase, Zlaté stezce, vedoucí z Bavor do Prahy. Dnes je Mníšecký zámek přístupný veřejnosti. Na I. prohlídkové trase se seznámíte se stylem života a bydlením drobné šlechty v období od konce 18. do začátku 20.stol. II. prohlídková trasa vás pak zavede do pokojů, ve kterých poslední majitelé zámku každodenně pobývali.V Mníšku je zastávka cyklobusu linky č. 690.

Roz. Sv. Václav: Ředitel sanatoria Na Pleši MUDr. Svatopluk Basař nechal místo, kde se odedávna na křižovatce lesních cest nacházel obraz sv. Václava, upravit a postavit sochu sv. Václava od akademického sochaře Jana Vávry. Zadní strana nese nápis: "Tento pomník stojí uprostřed lesů, jež r. 1908 věnoval kníže Josef Colloredo-Mansfeld sanatoriu Na Pleši. Postavil jej roku 1938 doc. MUDr. Svat. Basař na věčnou paměť mecenáše.“

Sloup: Ve Sloupu se modrá cyklotrasa rozděluje. Jedna větev vede přes Davli a Jíloviště na Zbraslav. Vy ale pokračujte dál ve směru na žst. Bojov.

Rozc. u Pensionu “Spálený Mlýn”: Na tomto rozcestí nedaleko žst. Bojov můžete udělat malou přestávku a využít pohoštění v malebném pensionu.

Líšnice: První písemné zmínky o Líšnici pocházejí z r. 1337. Z rozboru historických pramenů vyplývá, že do roku 1345 tvořily Líšnici jen 4 usedlosti. O několik století později, v r. 1713 je v tereziánském katastru poznamenáno, že v Líšnici žilo již 308 lidí. Před vjezdem do Líšnice projedete kolem pozoruhodného pamětního kamene.

Řitka: V brdských lesích nedaleko Řitky se nachází téměř zapomenutá hrobka členů rodiny hrabat Brandisových, majitelů řiteckého panství. První zde byla pochována Barbora Brandisová, rozená hraběnka Kinská, potom její syn hrabě Leopold Brandis, jeho žena Johanna Brandisová, rozená hraběnka Schäfferová a také jejich syn Leopold, který zemřel v deseti letech na spálu. K hrobce nevede žádná turistická značka a je ukryta v hustém porostu lesa.

Poutní místo Skalka: Stojí tu bývalý Františkánský klášter, pustevna a kostelík sv. M. Magdaleny, který tu na sklonku 17. století dal postavit Servác Ignác Engel z Engelsflussu - syn zakladatele mníšeckého zámku. Dále tu najdete kapličky křížové cesty, které byly vybudovány v letech 1755-1762 na podnět hraběnky Čejkové, která v těch letech na Skalce sídlila. Protože se zde v 50.letech těžila nešetrným způsobem železná ruda, narušila se statika těchto staveb, které se téměř rozpadly. V 80. letech byl kostel zrekonstruován a dokončuje se i oprava kláštera. V dnešní době je areál Skalka vyhledávaným místem. Pro jeho návštěvníky je tu připraven i stánek s občerstvením a příjemné venkovní posezení s ohništěm. Další trasy najdete na: www.mnisecko.cz/cykloturistika/

Celou trasou vás povede zelená cykloturistická značka.

Mníšek pod Brdy: Mníšek p.Brdy je přirozeným centrem turistického ruchu regionu. Především jsou zde dobré podmínky pro cykloturistiku a pěší turistiku. Ve městě a okolí se nachází řada kulturních památek. Za zmínku stojí mníšecký zámek, kousek od něho kostel sv.Václava a nedaleký barokní areál Skalka.

Rozc. Sv. Václav: Na tomto rozcestí stojí socha sv. Václava od akademického sochaře Jana Vávry. Nechal ji tu postavit ředitel sanatoria Na Pleši MUDr. Svatopluk Basař. Zadní strana sochy nese nápis: "Tento pomník stojí uprostřed lesů, jež r. 1908 věnoval kníže Josef Colloredo-Mansfeld sanatoriu Na Pleši. Postavil jej roku 1938 doc. MUDr. Svat. Basař na věčnou paměť mecenáše.“

Nová Ves pod Pleší: První zmínky o obci jsou z roku 1304. Součástí obce je sanatorium postavené v letech 1908 až 1916. Pozemek na stavbu sanatoria věnovali majitelé kaple sv. Jana Nepomuckého dobříšského zámku rodu Mannsfeldů, kterým tyto lesy náležely. Prvními pacienty byli vojáci z 1. světové války. V lese nedaleko sanatoria se nachází pomník Národní muka, který byl postaven na paměť utrpení českého národa. Jedná se o sloup 4 metry vysoký vytesaný z pískovcového kvádru. Na sloupu jsou vyobrazeny znaky lva a orlice.

Malá Sv. Hora: Tady se můžete na delší dobu rozloučit s civilizací ve výletní restauraci, která nabizí jak stylové vnitřní, tak i venkovní posezení na zahrádce. V její blízkosti stojí kaple Navštívení Panny Marie z let 1809 – 1810 a barokní boží muka. Pak už projedete jen malou osadou Chouzavá a ponoříte se do hlubokých brdských lesů.

Rozc. Knížecí Studánky: Krásné místo s lesní pasekou a hájovnou. Je tu pro vás připraveno odpočívadlo s přístřeším. Občerstvit se můžete vodou z lesní studánky - pokud ji ovšem najdete.
Je ukryta u cesty vpravo nad hájovnou asi 200m od rozcestí.

Rozc. Stožec: Právě se nacházíte nedaleko nejvyššího bodu této trasy (cca 641 m.n.m.),. Po dlouhém stoupání vám jistě přijde vhod odpočívadlo s přístřeším, které tu na vás čeká.

Rozc. Jelení Palouky: Tady se zelená cyklotrasa rozděluje do dvou směrů. Pokračujte vpravo směr rozcestí Na Soudném po mírně se vlnící lesní vrstevnici, která v závěru končí prudkým stoupáním.

Rozc. Na Soudném: Po velmi náročném stoupání tu na vás čeká odpočívadlo s přístřeším a informační tabule s mapou. Pokud však nemáte vlastní svačinu a poslední doušek vody je už dávno pryč, pokračujte dál a asi po 700 m od tohoto rozcestí dojedete k lesní restauraci. Můžete využít venkovního i vnitřního posezení a v příjemném prostředí doplnit zásoby. Od tohoto rozcestí až do Mníšku už pojedete jenom z kopce, takže si můžete dopřát jídla a pití co hrdlo ráčí.

Stříbrná Lhota: Obec je dnes součástí Mníšku pod Brdy. Stojí tu kaple která byla postavena v pozdně barokním slohu. Jedná se o čtvercovou stavbu se zaoblenými rohy, se stanovou střechou a zvoničkou. Najdete tu i restauraci a pension "Na náměstí".

Další trasy najdete na: http://www.mnisecko.cz/cykloturistika/

Nice evening ride across Brdy - had to turn around, it was getting dark. I don't like riding in the middle of the woods during the night.

Večerní projížďka

---

Popis trasy:

Mníšecký a Dobříšský zámek spolu s jeho zahradou jsou velkým lákadlem všech návštěvníků tohoto regionu. Za pozornost však samozřejmě stojí i jejich nádherné okolí. Na této trase zavítáte do hlubokých brdských lesů, kam panstvo ze zámku jezdívalo lovit zvěř. Čeká vás jízda po převážně zpevněných lesních cestách bez známek civilizace. Jedinou možností občerstvení je sběr lesních plodů a potůčky brdských lesů.

Malý průvodce trasou:

Výlet začíná na mníšeckém náměstí, jehož dominantou je kostel Sv. Václava z let 1743–56. Avšak největším turistickým lákadlem je zdejší zámek. Byl postaven na místě bývalé ochranné tvrze pánů Mitroviců v letech 1656–72. Hlavním stavitelem byl M. Rainer. Zvláštností této stavby je to, že sice má čtyři rohy, ale pouze tři nárožní věže. Zámek je přístupný veřejnosti a nabízí dva prohlídkové okruhy. Na I. prohlídkové trase se seznámíte se stylem života a bydlením drobné šlechty v období od konce 18. do začátku 20. stol. II. prohlídková trasa vás pak zavede do pokojů, ve kterých poslední majitelé zámku každodenně pobývali. Komnaty jsou dekorovány nástěnnými malbami z dob baroka, rokoka a z počátku 20. století. Nábytek a obrazy doplňuje velké množství drobných předmětů, které sloužily ke každodenním potřebám obyvatel zámku. Před výletem nebo po něm si rozhodně nenechte ujít prohlídku tohoto zámku. Od cykloturistického rozcestníku nedaleko kostela se vydejte po zelené cykloturistické značce směr rozc. Na Soudném. Přejedete po hrázi mezi Zámeckým a Prostředním rybníkem a mírným stoupáním přes Stříbrnou Lhotu vjedete do brdských lesů. Za rozcestím Na Rovinách se na nějakou dobu rozloučíte s civilizací, takže ještě naposledy můžete využít pohostinnosti lesní restaurace U Dernerů. Dál pokračujte po zelené cykloturistické značce, která vás dovede na rozcestí Na Soudném. Tady u odpočívadla najdete informační tabuli s podrobnou mapou cyklotras. Pokud nemáte svoji mapu, doporučuji tuto pečlivě prostudovat. Pak už se s klidným srdcem můžete vydat dál po zelené cyklo dolů z kopce směr Jelení Palouky. Pozor, dole pod kopcem zahněte ostře vlevo a asi po 30-ti metrech vpravo po lesní asfaltové cestě. Po necelých pěti kilometrech dojedete na křižovatku pod kopcem Brdo, kde zelenou cyklo protíná cyklotrasa č. 308. Vydejte se po 308 vlevo do kopce a asi po 1 km dojedete na rozcestí Stožec. Zde dosahujete vrcholu brdského hřebene. Nacházíte se na nejvyšším bodě této trasy téměř 600 m n.m. Zasloužený odpočinek vám zpříjemní přístřeší s lavičkou a dobrý pocit, že až na Dobříš pojedete jenom z kopce. Od tohoto rozcestí vás povede modrá turistická značka dolů po lesní asfaltové cestě směr Dobříš. Bude to pěkně frčet, tak pozor, ať na rozcestí turistických cest „Pod Židovským paloukem“ nezapomenete odbočit mírně vlevo na zelenou turistickou značku. Pojedete kolem obory Aglaia. Je to Slovanské nížinné hradiště zřejmě z doby prvních Přemyslovců. Byly tu nalezeny denáry z období vlády Boleslava I. Dál pokračujte po zelené turistické značce až na náměstí v Dobříši. První písemné zmínky o tomto městě ležícím na dávné Zlaté stezce jsou z r. 1252. Za vlády Jana Lucemburského tu stával opevněný lovecký hrádek a pod ním malá osada. Za husitských válek bylo město vypáleno a opuštěno. V roce 1630 bylo panství prodáno rodu Mansfeldů, kteří zde v letech 1745–1765 postavili zámek, jehož součástí je terasovitá francouzská zahrada a nádherný anglický park. V areálu se nachází muzeum historických hodin, muzeum historických motocyklů a Městské muzeum. Prohlídku tohoto zámku a přilehlého parku byste si neměli nechat ujít. Naproti zámku stojí kostel Sv. Kříže z r. 1589. Za zmínku ještě stojí budova radnice s volutovým štítem, kterou najdete na náměstí č.p. 69 a kostel Nejsvětější Trojice z konce 18. století. Zpáteční cestu do Mníšku vám ukáže modrá turistická značka, na kterou se napojíte na náměstí. Zprvu pojedete souběžně se zelenou turistickou stejnou cestou, jakou jste přijeli. Na rozcestí Na Větrníku zelená odbočuje vlevo, ale vy se držte dál modré turistické značky, která vás opět zavede do hlubokých brdských lesů. Čeká vás něco málo přes 6 km lesních cest, než dojedete do obce Chouzavá. Za ní se pak nachází bývalé poutní místo Malá Sv. Hora. Dnes tu najdete kapli Navštívení P. Marie z let 1809–1810 a barokní boží muka. Příjemná zpráva je, že tu vyrostla výletní restaurace se zahrádkou, která vás jistě odmění za váš sportovní výkon. Do Mníšku pak dojedete buď terénní cestou po modré turistické nebo pohodlněji po asfaltové cestě cyklo č. 8130 stále z kopce.

Mnisek - Cernolice - Jiloviste - Zbraslav

Mnisek - Cernolice - Jiloviste - Zbraslav

Dobre sjezdy i vyjezdy