Výlet za permoníky začnou cyklisté v Zastávce na Brněnsku a skončí v Oslavanech před Permoniem. Ujedou necelých čtrnáct kilometrů poměrně nenáročným terénem. Celá vyjížďka se zastávkami zabere volným tempem asi hodinu a půl. Po cestě lidé uvidí několik míst, která dříve sloužila k těžbě černého uhlí. Těžšími, avšak přesto nepříliš náročnými, pasážemi budou pro cyklisty stoupání ze Zastávky do Babic či kratší kopec v Padochově. Trasa je nenáročná a výletníci skončí o 56 metrů níž, než začali.
Vyjížďka začíná na autobusové zastávce Zastávka, hotel (49.1884672N, 16.3619928E), odkud se vydáte směrem do mírného stoupání ulicí Stará osada.
Po necelých šesti stech metrech po levé straně uvidíte první z dolů – bývalý důl Herring (49.1884672N, 16.3619928E). V jeho blízkosti stála cihelna a neví se, kolik metrů byl přesně hluboký. Jediné známé údaje jsou začátek těžby v roce 1852 a konec po pětadvaceti letech.
Od Herringa se vrátíte po stejné cestě zpět. Na první křižovatce odbočíte doleva a za ní se vydáte první odbočkou vpravo do kopce. Šest set metrů od prvního dolu objevíte bývalý důl Julius (49.1897481N, 16.3629717E). Těžba v hloubce téměř osm set metrů v něm začala v roce 1877 a o čtrnáct let později tam už těžaři vyráběli černouhelné brikety ve tvaru vejce, takzvané zastávecké bulky. O devadesát let později těžba skončila.
Následuje jeden a půl kilometru dlouhá pasáž, kdy se opět vrátíte k autobusové zastávce a za ní odbočíte vpravo. Přejedete železniční koleje a hned za nimi zahnete vlevo na užší cestu, která se po chvíli změní v neupravenou. Jakmile vyjedete z města, využijete druhou odbočku vpravo, po níž se krátkým stoupáním dostanete k bývalému dolu Ferdinand (49.1786436N, 16.3537394E). Další téměř osm set metrů hluboký důl poprvé obsadili horníci už v roce 1856. V padesátých letech minulého století potom fungoval jako nápravně pracovní tábor, než jej v roce 1955 uzavřeli.
Po nasednutí zpět na kolo se vrátíte na původní kamenitou cestu, po které vyšlápnete stejným směrem, jakým jste jeli předtím. Zahnete až po přijetí do Babic u Rosic (49.1729775N, 16.3581692E) za Kaplí svatého Antonína Peduánského vpravo. Jakmile vyjedete z Babic u první autobusové zastávky zvolíte levou vedlejší silnici.
Dvě stě metrů poté se vám naskytne pohled na místo, kde dříve býval důl Jindřich II (49.1639431N, 16.3545869E). Ve své době nejhlubší důl v Československu se se svými 1428 metry dělil i o prvenství ve střední Evropě. Původní projekt dokonce předpokládal těžbu až z hloubky 1550 metrů. Fungoval mezi roky 1964 a 1991.
Následně se opět napojíte na původní cestu, po které vyjedete do Zbýšova (49.1552433N, 16.3495111E). V něm na první velké křižovatce zahnete vlevo a následně u autobusové zastávky s dřevěným přístřeškem opět odbočíte vlevo.
Po mírném kopečku přijedete k bývalému dolu Antonín (49.1612078N, 16.3522403E), jehož zbytky uvidíte po pravé ruce. První svislá jáma zbýšovského revíru měla hloubku přes devět set metrů. Navíc byl důl v provozu nejdéle z celé rosicko-oslavanské pánve. Fungoval totiž od roku 1846 až do roku 1992.
Následuje návrat k autobusové zastávce a odbočení vlevo. Hlavní silnice vás stočí doprava a v další zatáčce už ukážou směr šipky s nápisem těžní věž Simson (49.1531894N, 16.3479700E). Zachovalá část stejnojmenného dolu, jehož koksovna se stala jednou z nejmodernějších ve střední Evropě, se vám zjeví už z dálky. Důl fungující mezi lety 1853 a 1925 měl hloubku 625 metrů. Kromě koksu tam vyráběli dehet, síran amonný či surový benzol.
Na kole se pak vrátíte k odbočce a budete pokračovat vpravo. Po šesti stech metrech odbočíte na první odbočce vpravo a přijedete k místu, kde býval důl Anna (49.1484936N, 16.3471856E). Nejmenší z dolů měl pouze 195 metrů. Těžba, která začala v roce 1830 se o padesát šest let později přesunula do zmodernizovaného Simsonu. Důl Anna však fungoval ještě mezi lety 1944 a 1967.
Po najetí zpět na původní cestu a pokračování stejným směrem vás čeká příjemný kilometr a půl dlouhý sjezd dolů do Padochova (49.1343864N, 16.3528517E).
Hlavní cesta vás navede doleva k bývalému dolu Františka (49.1374736N, 16.3491181E), jehož komín nepřehlédnete. Důl začal fungovat v revolučním roce 1848 a sahal 861 metrů pod zem. Po roce 1913 navíc příležitostně dodával uhlí pro oslavanskou elektrárnu.
Kratším stoupáním pokračujete po stejné cestě a vyjedete až na vršek Padochova. Na poslední možné odbočce pak odbočíte vlevo a hned zase zahnete vpravo. Následuje kilometrový sjezd k bývalému dolu Kukla (49.1264875N, 16.3422208E), který už z dálky uvidíte po pravé straně. Důl fungoval od roku 1861 více než sto let a v jeho 881metrové hloubce v roce 1921 zemřelo kvůli explozi plynu šestadvacet horníků. Dnes mohou návštěvníci v místě dolu navštívit zábavní park Permonium s velkým nadzemním bludištěm.
Na hlavní silnici před Permoniem je autobusová zastávka Oslavany, Permonium (49.1257392N, 16.3456633E), odkud vás autobus doveze až na Mendlovo náměstí.
