Apri questo percorso nell’app BikemapApri questo percorso in Bikemap

Okolo Harty a Kružberku

Un percorso ciclabile con partenza da Město Libavá, Olomoucký kraj, Cechia.

Bikemap
Scopri percorsi
Okolo Harty a Kružberku

Panoramica

Su questo percorso

-:--
Durata: 91,8 km
Distanza: 1.168 m
Salita: 1.268 m
Discesa: ---
Velocità media: 704 m
Altitudine max.

katabara

creato 16 anni fa

Qualità del percorso

Tipi di percorsi e superfici lungo il percorso

Tipi di percorso

Strada forestale
22,9 km
(25 %)
Strada
20,2 km
(22 %)
Strada tranquilla
13,8 km
(15 %)

Superfici

Asfaltato

45,9 km

(50 %)

Non asfaltato

13,8 km

(15 %)

Asfalto
42,2 km
(46 %)
Ghiaia
10,1 km
(11 %)
Pavimentato (non definito)
3,7 km
(4 %)

Punti salienti del percorso

Punti di interesse lungo il percorso

Punto di interesse dopo 20,2 km
Velký Roudný je nejvyšší sopka Nízkého Jeseníku, tvoří spolu s Malým Roudným dva výrazné vrcholy nad obcí Roudno (okres Bruntál) a hladinou Slezské Harty. Jako sopka byl Velký Roudný naposledy činný před jedním až dvěma milióny let tj. koncem třetihor a počátkem čtvrtohor. Jedná se o nejzachovalejší stratovulkán na Moravě. Na vrcholu je dosud patrná kráterová prohlubeň kuželovitého tvaru. K vulkánu náležejí čtyři výrazné lávové proudy. Směrem k severu krátký proud Mlýna Roudno, k severovýchodu proud Heroldova mlýna, k východu proud Chřibského lesa (nejdelší – 5 km) a k jihovýchodu proud Černého lesa. Jednotlivé proudy mají trochu odlišné petrografické složení. V místech dnešní přehrady Slezské Harty přehradil lávový proud tok řeky Moravice, čímž vzniklo velké jezero, do něhož padaly sopečné vyvrřeliny. Z nich se vytvořily usazeniny pórovitých tufitů, které se těžily jako dobrý stavební materiál. Dodnes se nachází v okolí obcí Razová a Karlovec. V třicátých letech 20. století byla většina plochy Velkého Roudného využívána jako zemědělská půda. A to nejen jako trvalé trvaní porosty, ale i jako orná půda. O tom svědčí kamenice, které vznikly odstraňováním kamení z polí a jejich ukládáním na okraji pole. Po roce 1945 byla celá oblast využívána k pastvě dobytka, kamenica zarostly náletovými dřevinami. Dnes dotváří charkteristický ráz krajiny Velkého a Malého Roudného. Oblast vrcholu Velkého Roudného o rozloze 81 hektarů byla ONV Bruntál vyhlášena 26.4.1966 národní přírodní památkou. Na vrcholu Velkého Roudného je od roku 1933 kamenná kaple, k ní vede ze severní stravny křížová cesta. V roce 2007 otevřela obec Roudno na vrcholu dřevěnou rozhlednu, ze které je mimo jiné k vidění panorama nejvyšších vrcholů Hrubého i Nízkého Jeseníku, Venušina sopka, Slezská Harta ale i Krnovsko, Opavsko nebo Oderské vrchy.
Punto di interesse dopo 20,2 km
Rozhledna na Velkém Roudném (780 m n. m., Národní přírodní památka) v Nízkém Jeseníku byla postavena v roce 2007 a z kopce sopečného původu shlíží na kraj kolem přehrady Slezská Harta. Hlavním investorem byla obec Roudno a mikroregion Slezská Harta. Jde o 20 metrů vysokou šestipatrovou dřevěnou konstrukci na betonových základech s krytou vyhlídkovou plošinou na vrcholu. Z té se může najednou rozhlížet až 16 lidí a k vidění je opravdu mnoho. Panorama nejvyšších vrcholů Hrubého i Nízkého Jeseníku, Krnovsko, Opavsko nebo také Oderské vrchy. Rozhledna je volně přístupná po celý rok a vstupné se neplatí. Z obce Roudno vás k věži dovede zelená turistická značka. Velký Roudný byl vyhlášen Národní přírodní památkou v roce 1966 a zaujímá rozlohu 81 ha. Památka chrání čedičový kužel nejvýznamějšího a nejzachovalejšího stratovulkánu Českého masivu. Tvoří jej čtyři lávové proudy a sopečné tufy. Kromě toho se na území památky vyskutují cenné rostliny a živočichové. Výstavba údolní nádrže na Moravici u obce Slezská Harta byla realizována na základě úvah o nutnosti posílení níže ležícího vodárenského zdroje Kružberk. Postupně byl účel nádrže rozšířen i o příznivé ovlivnění jakosti surové vody pro vodárenské účely, nadlepšení průtoků na Moravici, Opavě i Odře, umožnění odběrů vody pro průmysl a o využití vodní energie. Stavba byla zahájena v roce 1987, a dokončena v roce 1997. Napouštění nádrže začalo počátkem roku 1996 a bylo ukončeno v roce 1998. Kamenitá hráz se šikmým středním jílovým těsněním, dvoustupňovým filtrem a přechodovou zónou má celkový objem 2 528 tis. m3. Hráz je zavázána do skalního podloží injekční štolou, na pravém břehu zavazovací stěnou. Podloží je těsněno injekční clonou do hloubky 10 až 55 m. Funkční objekty jsou situovány k levému břehu. Vtokový a odběrný objekt tvoří mokrá věž, odběr surové vody je umožněn ze čtyř horizontů. Součástí díla je vodní elektrárna se dvěma Francisovými turbínami o výkonu 2,75 a 0,4 MW.
Punto di interesse dopo 27,2 km
Mezina - Lávový proud Stěnový lom v lávovém proudu Venušiny sopky se nachází nad osadou mezi obcemi Mezina a Dlouhá Stráň. Bývalý lom je dnes již částečne zarostlý náletovými dřevinami. Je zde možné shlédnout sloupcovou hexagonální odlučnost těženého čediče. Pod kolmými stěnami lomu je napadáno množství uvolněných zvětralých kamenů. Při bližším pohledu je možno nalézt množství zelenožlutých zrníček minerálu olivínu. Lokalita je pozoruhodná zejména dobře vyvinutou sloupcovitou odlučností, charakteristickou pro čedičové horniny. Sloupce o průměru několika decimetrů mají šestihranný, vzácněji pětihranný průřez. V některých partiích se projevuje výrazná lavicovitá odlučnost, kolmá ke sloupcovité. Ve zvětrávací zóně při povrchu pak dochází k rozpadu horniny za vzniku kulovitých balvanů. Vzácnější formou je tzv. bobovitý čedič, jeho kuličky dosahují jen centimetrových rozměrů. Petrograficky je zdejší hornina nefelinický bazanit s přechody k olivinickému nefelinitu popř. limburgitu. Okem lze rozeznat drobné vyrostlice olivínu, někdy také augitu a magnetitu. Radiometricky určené stáří horniny činí 1,8 milionu let a odpovídá spodnímu pleistocénu. Opuštěný lom zarůstá pionýrskými dřevinami, jako je bříza bělokorá (Betula pendula) a vrba jíva (Salix caprea), hojný je modřín opadavý (Larix decidua). Pro zachování geologického profilu jsou dřeviny redukovány.
Punto di interesse dopo 72,1 km
Výstavba údolní nádrže na Moravici u obce Slezská Harta byla realizována na základě úvah o nutnosti posílení níže ležícího vodárenského zdroje Kružberk. Postupně byl účel nádrže rozšířen i o příznivé ovlivnění jakosti surové vody pro vodárenské účely, nadlepšení průtoků na Moravici, Opavě i Odře, umožnění odběrů vody pro průmysl a o využití vodní energie. Stavba byla zahájena v roce 1987, a dokončena v roce 1997. Napouštění nádrže začalo počátkem roku 1996 a bylo ukončeno v roce 1998. Kamenitá hráz se šikmým středním jílovým těsněním, dvoustupňovým filtrem a přechodovou zónou má celkový objem 2 528 tis. m3. Hráz je zavázána do skalního podloží injekční štolou, na pravém břehu zavazovací stěnou. Podloží je těsněno injekční clonou do hloubky 10 až 55 m. Funkční objekty jsou situovány k levému břehu. Vtokový a odběrný objekt tvoří mokrá věž, odběr surové vody je umožněn ze čtyř horizontů. Součástí díla je vodní elektrárna se dvěma Francisovými turbínami o výkonu 2,75 a 0,4 MW.