Mníšek pod Brdy na rowerze

Popis trasy: Mníšecký a Dobříšský zámek spolu s jeho zahradou jsou velkým lákadlem všech návštěvníků tohoto regionu. Za pozornost však samozřejmě stojí i jejich nádherné okolí. Na této trase zavítáte do hlubokých brdských lesů, kam panstvo ze zámku jezdívalo lovit zvěř. Čeká vás jízda po převážně zpevněných lesních cestách bez známek civilizace. Jedinou možností občerstvení je sběr lesních plodů a potůčky brdských lesů. Malý průvodce trasou: Výlet začíná na mníšeckém náměstí, jehož dominantou je kostel Sv. Václava z let 1743–56. Avšak největším turistickým lákadlem je zdejší zámek. Byl postaven na místě bývalé ochranné tvrze pánů Mitroviců v letech 1656–72. Hlavním stavitelem byl M. Rainer. Zvláštností této stavby je to, že sice má čtyři rohy, ale pouze tři nárožní věže. Zámek je přístupný veřejnosti a nabízí dva prohlídkové okruhy. Na I. prohlídkové trase se seznámíte se stylem života a bydlením drobné šlechty v období od konce 18. do začátku 20. stol. II. prohlídková trasa vás pak zavede do pokojů, ve kterých poslední majitelé zámku každodenně pobývali. Komnaty jsou dekorovány nástěnnými malbami z dob baroka, rokoka a z počátku 20. století. Nábytek a obrazy doplňuje velké množství drobných předmětů, které sloužily ke každodenním potřebám obyvatel zámku. Před výletem nebo po něm si rozhodně nenechte ujít prohlídku tohoto zámku. Od cykloturistického rozcestníku nedaleko kostela se vydejte po zelené cykloturistické značce směr rozc. Na Soudném. Přejedete po hrázi mezi Zámeckým a Prostředním rybníkem a mírným stoupáním přes Stříbrnou Lhotu vjedete do brdských lesů. Za rozcestím Na Rovinách se na nějakou dobu rozloučíte s civilizací, takže ještě naposledy můžete využít pohostinnosti lesní restaurace U Dernerů. Dál pokračujte po zelené cykloturistické značce, která vás dovede na rozcestí Na Soudném. Tady u odpočívadla najdete informační tabuli s podrobnou mapou cyklotras. Pokud nemáte svoji mapu, doporučuji tuto pečlivě prostudovat. Pak už se s klidným srdcem můžete vydat dál po zelené cyklo dolů z kopce směr Jelení Palouky. Pozor, dole pod kopcem zahněte ostře vlevo a asi po 30-ti metrech vpravo po lesní asfaltové cestě. Po necelých pěti kilometrech dojedete na křižovatku pod kopcem Brdo, kde zelenou cyklo protíná cyklotrasa č. 308. Vydejte se po 308 vlevo do kopce a asi po 1 km dojedete na rozcestí Stožec. Zde dosahujete vrcholu brdského hřebene. Nacházíte se na nejvyšším bodě této trasy téměř 600 m n.m. Zasloužený odpočinek vám zpříjemní přístřeší s lavičkou a dobrý pocit, že až na Dobříš pojedete jenom z kopce. Od tohoto rozcestí vás povede modrá turistická značka dolů po lesní asfaltové cestě směr Dobříš. Bude to pěkně frčet, tak pozor, ať na rozcestí turistických cest „Pod Židovským paloukem“ nezapomenete odbočit mírně vlevo na zelenou turistickou značku. Pojedete kolem obory Aglaia. Je to Slovanské nížinné hradiště zřejmě z doby prvních Přemyslovců. Byly tu nalezeny denáry z období vlády Boleslava I. Dál pokračujte po zelené turistické značce až na náměstí v Dobříši. První písemné zmínky o tomto městě ležícím na dávné Zlaté stezce jsou z r. 1252. Za vlády Jana Lucemburského tu stával opevněný lovecký hrádek a pod ním malá osada. Za husitských válek bylo město vypáleno a opuštěno. V roce 1630 bylo panství prodáno rodu Mansfeldů, kteří zde v letech 1745–1765 postavili zámek, jehož součástí je terasovitá francouzská zahrada a nádherný anglický park. V areálu se nachází muzeum historických hodin, muzeum historických motocyklů a Městské muzeum. Prohlídku tohoto zámku a přilehlého parku byste si neměli nechat ujít. Naproti zámku stojí kostel Sv. Kříže z r. 1589. Za zmínku ještě stojí budova radnice s volutovým štítem, kterou najdete na náměstí č.p. 69 a kostel Nejsvětější Trojice z konce 18. století. Zpáteční cestu do Mníšku vám ukáže modrá turistická značka, na kterou se napojíte na náměstí. Zprvu pojedete souběžně se zelenou turistickou stejnou cestou, jakou jste přijeli. Na rozcestí Na Větrníku zelená odbočuje vlevo, ale vy se držte dál modré turistické značky, která vás opět zavede do hlubokých brdských lesů. Čeká vás něco málo přes 6 km lesních cest, než dojedete do obce Chouzavá. Za ní se pak nachází bývalé poutní místo Malá Sv. Hora. Dnes tu najdete kapli Navštívení P. Marie z let 1809–1810 a barokní boží muka. Příjemná zpráva je, že tu vyrostla výletní restaurace se zahrádkou, která vás jistě odmění za váš sportovní výkon. Do Mníšku pak dojedete buď terénní cestou po modré turistické nebo pohodlněji po asfaltové cestě cyklo č. 8130 stále z kopce.

Popis trasy: Mníšecký a Dobříšský zámek spolu s jeho zahradou jsou velkým lákadlem všech návštěvníků tohoto regionu. Za pozornost však samozřejmě stojí i jejich nádherné okolí. Na této trase zavítáte do hlubokých brdských lesů, kam panstvo ze zámku jezdívalo lovit zvěř. Čeká vás jízda po převážně zpevněných lesních cestách bez známek civilizace. Jedinou možností občerstvení je sběr lesních plodů a potůčky brdských lesů. Malý průvodce trasou: Výlet začíná na mníšeckém náměstí, jehož dominantou je kostel Sv. Václava z let 1743–56. Avšak největším turistickým lákadlem je zdejší zámek. Byl postaven na místě bývalé ochranné tvrze pánů Mitroviců v letech 1656–72. Hlavním stavitelem byl M. Rainer. Zvláštností této stavby je to, že sice má čtyři rohy, ale pouze tři nárožní věže. Zámek je přístupný veřejnosti a nabízí dva prohlídkové okruhy. Na I. prohlídkové trase se seznámíte se stylem života a bydlením drobné šlechty v období od konce 18. do začátku 20. stol. II. prohlídková trasa vás pak zavede do pokojů, ve kterých poslední majitelé zámku každodenně pobývali. Komnaty jsou dekorovány nástěnnými malbami z dob baroka, rokoka a z počátku 20. století. Nábytek a obrazy doplňuje velké množství drobných předmětů, které sloužily ke každodenním potřebám obyvatel zámku. Před výletem nebo po něm si rozhodně nenechte ujít prohlídku tohoto zámku. Od cykloturistického rozcestníku nedaleko kostela se vydejte po zelené cykloturistické značce směr rozc. Na Soudném. Přejedete po hrázi mezi Zámeckým a Prostředním rybníkem a mírným stoupáním přes Stříbrnou Lhotu vjedete do brdských lesů. Za rozcestím Na Rovinách se na nějakou dobu rozloučíte s civilizací, takže ještě naposledy můžete využít pohostinnosti lesní restaurace U Dernerů. Dál pokračujte po zelené cykloturistické značce, která vás dovede na rozcestí Na Soudném. Tady u odpočívadla najdete informační tabuli s podrobnou mapou cyklotras. Pokud nemáte svoji mapu, doporučuji tuto pečlivě prostudovat. Pak už se s klidným srdcem můžete vydat dál po zelené cyklo dolů z kopce směr Jelení Palouky. Pozor, dole pod kopcem zahněte ostře vlevo a asi po 30-ti metrech vpravo po lesní asfaltové cestě. Po necelých pěti kilometrech dojedete na křižovatku pod kopcem Brdo, kde zelenou cyklo protíná cyklotrasa č. 308. Vydejte se po 308 vlevo do kopce a asi po 1 km dojedete na rozcestí Stožec. Zde dosahujete vrcholu brdského hřebene. Nacházíte se na nejvyšším bodě této trasy téměř 600 m n.m. Zasloužený odpočinek vám zpříjemní přístřeší s lavičkou a dobrý pocit, že až na Dobříš pojedete jenom z kopce. Od tohoto rozcestí vás povede modrá turistická značka dolů po lesní asfaltové cestě směr Dobříš. Bude to pěkně frčet, tak pozor, ať na rozcestí turistických cest „Pod Židovským paloukem“ nezapomenete odbočit mírně vlevo na zelenou turistickou značku. Pojedete kolem obory Aglaia. Je to Slovanské nížinné hradiště zřejmě z doby prvních Přemyslovců. Byly tu nalezeny denáry z období vlády Boleslava I. Dál pokračujte po zelené turistické značce až na náměstí v Dobříši. První písemné zmínky o tomto městě ležícím na dávné Zlaté stezce jsou z r. 1252. Za vlády Jana Lucemburského tu stával opevněný lovecký hrádek a pod ním malá osada. Za husitských válek bylo město vypáleno a opuštěno. V roce 1630 bylo panství prodáno rodu Mansfeldů, kteří zde v letech 1745–1765 postavili zámek, jehož součástí je terasovitá francouzská zahrada a nádherný anglický park. V areálu se nachází muzeum historických hodin, muzeum historických motocyklů a Městské muzeum. Prohlídku tohoto zámku a přilehlého parku byste si neměli nechat ujít. Naproti zámku stojí kostel Sv. Kříže z r. 1589. Za zmínku ještě stojí budova radnice s volutovým štítem, kterou najdete na náměstí č.p. 69 a kostel Nejsvětější Trojice z konce 18. století. Zpáteční cestu do Mníšku vám ukáže modrá turistická značka, na kterou se napojíte na náměstí. Zprvu pojedete souběžně se zelenou turistickou stejnou cestou, jakou jste přijeli. Na rozcestí Na Větrníku zelená odbočuje vlevo, ale vy se držte dál modré turistické značky, která vás opět zavede do hlubokých brdských lesů. Čeká vás něco málo přes 6 km lesních cest, než dojedete do obce Chouzavá. Za ní se pak nachází bývalé poutní místo Malá Sv. Hora. Dnes tu najdete kapli Navštívení P. Marie z let 1809–1810 a barokní boží muka. Příjemná zpráva je, že tu vyrostla výletní restaurace se zahrádkou, která vás jistě odmění za váš sportovní výkon. Do Mníšku pak dojedete buď terénní cestou po modré turistické nebo pohodlněji po asfaltové cestě cyklo č. 8130 stále z kopce.

<span style="font-family: Arial, Helvetica, sans-serif; font-size: 11px; font-weight: bold;"> </span> <span style="font-weight: normal; padding: 0px; margin: 0px;">Kocába – 45 km dlouhá říčka se zapsala do dějin trampingu hned po I. světové válce, kdy začala být navštěvována milovníky Divokého západu, kteří Kocábu přezdívali Hadí řekou. Od třicátých let našeho století pak oživily skalnatý kaňon stovky chatiček a starých trampských osad, jako jsou Ascalona, Dashwood, Kansas, Loussiana aj. Na této trase projedete velkou část nejkrásnějšího úseku Kocáby, který se nachází mezi Novým Knínem a Štěchovicemi.<br style="padding: 0px; margin: 0px;" /><br style="padding: 0px; margin: 0px;" /></span> <span style="font-weight: normal; padding: 0px; margin: 0px;"><br style="padding: 0px; margin: 0px;" /></span> <span style="font-weight: normal; padding: 0px; margin: 0px;">Malý průvodce trasou:</span> <span style="font-weight: normal; padding: 0px; margin: 0px;">Z Mníšku se vydejte po modré turistické značce lesní cestou, nebo po asfaltu cyklotrasou č. 8130 směr Chouzavá. Cestou projedete kolem výletní restaurace Malá Sv. Hora. Dříve to bylo poutní místo. Stojí tu kaple Navštívení P. Marie z let 1809–1810 a barokní boží muka. Odtud dál pokračujte po zelené cyklotrase do Chouzavé. Tady odbočte vpravo a po žluté turistické dojedete do Voznice. Na návsi u rybníka na vás čeká příjemná restaurace s venkovní terasou. Pokud dáváte přednost občerstvení z vlastních zásob, pak pokračujte ještě o něco málo kilometrů dál, stále po žluté turistické značce až na Královu stolici. Na malém návrší, uprostřed obory z 18. století, stojí altánek, od kterého se paprskovitě rozbíhá šest cest. Vás však z tohoto labyrintu cest bezpečně vyvede žlutá turistická značka směřující do Staré Hutě. Název této osady je možná odvozen od hutě na zpracování železné rudy, která tu byla v provozu od<br style="padding: 0px; margin: 0px;" />r. 1650 až do roku 1926, kdy byla uzavřena. Kousek za vsí, po cyklotrase č. 308 (modrá turist.), dojedete k rybníku Strž. Je tu přírodní koupaliště a pod hrází rybníka stojí empírový dům, který slouží jako památník Karla Čapka. Zde spisovatel pobýval v posledních třech letech svého života. Expozice je věnována i osobnosti jeho manželky, herečky a spisovatelky, Olgy Scheinpflugové. Samostatnou expozici má v podkroví domu novinář a spisovatel Ferdinand Peroutka. Dál pokračujte po cyklotrase č. 308 (modrá turist.) po lesních cestách až vyjedete na asfaltku. Na ní odbočte vlevo a asi po 3 km dojedete do Nového Knína. V Novém Kníně naleznete mnoho pamětihodností.Na náměstí stojí barokní domy a empírová kašna z r. 1792, patrová radnice čp. 1 pochází ze 17. stol. Mincovna čp. 47 z r. 1801 slouží v dnešní době jako muzeum dobývání a zpracování zlata v okolí Nového Knína a jako muzeum města. Další směr trasy vám bude určovat zelená turistická značka, která vás hned za Knínem zavede do malebných zákoutí říčky Kocáby. Cesta může být pro někoho technicky náročná. Nečekají vás tu žádné kopce, ale pěšina je někdy úzká a několikrát překonává Kocábu po přírodních lávkách. Určitě to ale stojí za to. Civilizaci vám tu jen nakrátko připomene průjezd Velkou a Malou Lečicí, ale pak se opět ponoříte do údolí Kocáby. Na rozcestí u Fafkova mlýna se s Kocábou rozloučíte a odbočíte vlevo po modré turistické značce směr Bratřínov. Ale pokud máte ještě dost sil a chtěli byste doprovodit Kocábu až do jejího soutoku s Vltavou do Štěchovic (je to ještě asi 6 km), čekají tu na vás staré trempské osady, jejichž názvy připomínají Divoký západ. To vše dokreslují tyčící se skalnaté útesy na úbočích Kocáby. Cesty tam a zpátky jistě nebudete litovat. Od Fafkova mlýna vás modrá turistická značka povede přes Bratřínov až na rozcestí Svatý Václav. Tady na křižovatce lesních cest stojí památník z r.1938 s vyobrazením sv. Václava. Zadní strana památníku nese nápis: Tento pomník stojí uprostřed lesů, jež r. 1908 věnoval kníže Josef Colloredo-Mansfeld sanatoriu Na Pleši. Postavil jej roku 1938 doc. MUDr. Svatopluk Basař na věčnou paměť mecenáše.“ Od tohoto rozcestí vás pak souběh modré a zelené cyklotrasy dvede zpět do Mníšku pod Brdy.</span>