Po stopách císaře Napoleona se vydají cyklisté při okružní cestě, která začíná i končí ve Slavkově u Brna. Trasa je dlouhá necelých čtyřicet kilometrů, lidé ji na kole mohou zvládnout zhruba za dvě a tři čtvrtě hodiny. Na výletě navštíví řadu památek, které připomínají pobyt napoleonské armády a jejího vůdce na jihu Moravy. Například Mohylu míru u obce Prace nebo kopec Žuráň. Trasa patří mezi středně náročné, převýšení je 119 metrů. Nejtěžší kopec čeká cyklisty při cestě právě na Mohylu míru, asi dvousetmetrový úsek má sklon osm stupňů.
Trasa začíná na vlakovém nádraží ve Slavkově u Brna (49.1449550N, 16.8736106E). Odtud pojedete do centra města, které je známé především bitvou u Slavkova, jež se odehrála v roce 1805 několik kilometrů západně od města.
Z centra se pak okolo sochy svatého Jana Nepomuckého vydáte po silnici číslo 416 do Křenovic, kde se napojíte na cyklotrasu číslo 5097 a po ní pokračujete až do Prace. U cesty se nachází památník Krchůvek (49.1460978N, 16.8144214E), kde jsou pomníky hromadného hrobu vojáků z bitvy u Slavkova a křenovických obětí cholery. Mezi oběma obcemi musíte překonat převýšení takřka sto metrů nad mořem.
Až dorazíte do Prace, odbočíte před obecním úřadem doleva a pokračujete ulicemi Náměstí míru a K Mohyle míru necelé dva kilometry až na vrchol Prackého kopce, kde se nachází památník Mohyla míru (49.1279736N, 16.7628878E). Mohyla vznikla mezi roky 1902 a 1912 na popud brněnského kněze Aloise Slováka jako připomínka všech padlých v bitvě tří císařů roku 1805. Jde o nejvyšší místo na trase, je ve výšce 324 metrů nad mořem.
Z kopce sjedete dolů zpátky do obce Prace až k obecnímu úřadu, kde se dáte doleva a jedete po silnici do Ponětovic. Tam se napojíte na cyklotrasu Napoleona a po ní dále pokračujete až do Šlapanic na Masarykovo náměstí. Město je dalším místem, které je spojované s bitvou u Slavkova roku 1805. Jen pár set metrů od náměstí na křižovatce ulic Riegrova a Brněnská se nachází Pomník francouzským lékařům (49.1675711N, 16.7267547E), který vytvořil roku 2005 sochař Jaromír Blažek a je věnovaný vrchnímu chirurgovi francouzské armády Jeanu Dominigue Lareyovi a dalším lékařům a sestrám, jež se starali o zraněné při bitvě tří císařů.
O pár set metrů dál v Riegrově ulici se pak nachází šlapanický zámek (49.1687622N, 16.7248842E). Vznikl v druhé polovině osmnáctého století, nejprve fungoval jako venkovské sídlo, pak nějakou dobu jako textilní továrna, od roku 1993 je v něm gymnázium a umělecká škola.
Ve Šlapanicích se na Masarykově náměstí nalézá také muzeum (49.1694383N, 16.7269711E). V současné době se tam konají krátkodobé tematické výstavy. Budova, v níž muzeum sídlí, sloužila před bitvou u Slavkova jako štáb maršála Soulta, velitele čtvrtého francouzského armádního sboru.
Ze Šlapanic pojedete zhruba tři kilometry cyklotrasou Napoleona vedle tamního hřbitova a pokračujete až na kopec Žuráň (49.1796553N, 16.7382956E). Z jeho vrcholu řídil císař Napoleon Bonaparte druhého prosince 1805 bitvu u Slavkova. Vrchol je chráněný jako kulturní památka, nachází se tam také významné archeologické naleziště z doby stěhování národů.
Ze Žuráně se odpojíte od cyklotrasy Napoleona a zamíříte směrem na Rohlenku, kde se napojíte na cyklotrasu číslo 5131 a po pár set metrech odbočíte doleva na cyklotrasu Napoleona k vrchu Santon (49.1883244N, 16.7637647E), což je návrší v katastru Tvarožná. Pojmenovali ho v souvislosti s bitvou u Slavkova. Francouzským vojákům údajně připomínal kopec Santon, na který narazili při Napoleonově tažení v Egyptě v roce 1798.
Po sjetí dolů ze Santonu vás pak čeká více než pětikilometrová cesta přes Tvarožnou po cyklostezce Napoleona a silnici 430 k Muzeu Bitvy u Slavkova (49.1853483N, 16.8260147E), které se nachází v katastru Kovalovic v blízkosti dálnice D1. Muzeum je v místnosti, kde se konala strategická porada císaře Napoleona s jeho maršály. Prohlédnete si tam také exponáty vztahující se k bitvě tří císařů.
Odtud pak pokračujete směrem na Velešovice a po pár set metrech odbočíte doprava na cyklotrasu 5136. Dominantou Velešovic je barokní kostel svaté Barbory z let 1731 a 1732.
Zpátky do Slavkova u Brna se vrátíte po ulici Československého červeného kříže, pak odbočíte doleva do Špitálské ulice, kolem slavkovského hřbitova po Kollárově a Slovákově ulici na Palackého náměstí a kolem radnice na slavkovský zámek (49.1548000N, 16.8745172E). Středověkou tvrz řádu německých rytířů nechali Kounicové přestavět v renezanční a později barokní zámek. Ve dvacátém století prošel rekonstrukcí po bombardování v roce 1945. Na zámku je k vidění i expozice dokumentující napoleonskou bitvu u Slavkova. U zámku se nachází rozsáhlý zámecký park.
