Tentokrát nás čeká výlet do kopců Plzeňské pahorkatiny na severním Plzeňsku. Na samotné hranici Plzeňského kraje s tím karlovarským najdeme nejvyšší stavbu Plzeňského kraje – vysílač Krašov. Výlet k obřímu ciferníku začneme na nádraží v Bezdružicích 49.9027961N, 12.9698925E, kam nás z Plzně zaveze přímý vlak. Kola vozí, ale pozor: Tahle lokálka má samoobslužný systém odbavení cestujících! Naše trasa dnes povede po místních silničkách i pěkných lesních cestách. Nejvyšší mísa jsou právě v okolí Bezvěrova. Jedna moje cyklistická známá k tomu podotýká: „Vysílače mám ráda, protože vím, že od nich vede cesta už jen dolů.“ A právě to nás čeká, i když pár menších kopečků se po cestě do Plzně ještě najde.
Trasa z Bezdružic pozvolna stoupá až k bezvěrovským slunečním hodinám a vysílači Krašov 49.9955433N, 13.0793617E pěknými cestami lesem střídanými krásným výhledem. Na odpočívce s infotabulemi o hodinách a Manětínské oblasti tmavé oblohy si můžete dát svačinku a počkat si, až stín dosáhne k jednomu z čísel ciferníku. Nápad vytvořit u Bezvěrova sluneční hodiny se zrodil v hlavně pilota motorového padáku Václava Sidorjaka, když si všimnul dlouhého stínu, který vytváří krašovský televizní vysílač. Nápadu byl nakloněn i starosta Bezvěrova, obce, která dosud neměla na co lákat turisty. Pomocí krajského grantu a astronomů z České astronomické společnosti pak během více než roku hodiny vybudovali. Tři metry vysoké číslice slunečního ciferníku, na které vrhá stín obří gnómón, tedy jakási „rafička“ v podobě 342 metrů vysokého vysílače Krašov, teď lákají pěší, motorizované turisty i ty na kolech. Číslice obřího ciferníku se tak staly nejfotografovanějšími objekty této malé obce v Manětínské oblasti Tmavé oblohy.
Pak nás čeká několik kilometrů vyhlídkové trasy sjíždějící do Nečtin. Odtud si to namíříme do Přírodního parku Manětínská k bývalé osadě Umíř 49.9353511N, 13.1376650E. Do Umíře ještě cesta stoupá, pak si ale zase užijeme pohodu na trase lesem až do Hubenova. Pokud dojedete včas do Horní Bělé 49.8889717N, 13.2641069E, můžete se tu i naobědvat – jinak to s hospodami s teplou kuchyní na trase není žádná sláva a tak si nezapomeňte vzít pořádnou svačinku, pro případ, že nezastavíte na polévku v Loze jako my. Cesta z Dolní Bělé doslova vrčí pěkně dolů, stále podél potoka Bělá. Pokud Vám nevadí kopec v závěru výletu, vemte to z Horní Břízy přes Záluží do plzeňského Bolevce. My ale dali přednost méně náročné cestě po singlíku z Horní Břízy do Třemošné a poté po cyklostezce. Odtud se dá do města dojet souvisle po chodníkových cyklostezkách a navíc stále dolů!
