Po malebném labském břehu z Hradce do Kuksu

Pečlivě zrekonstruovaný barokní komplex na Kuksu patří mezi největší turistická lákadla hradeckého kraje a pokud chcete spojit jeho návštěvu pohybem, je ideální dojet do kukského hospitalu na kole. Po labském břehu tam totiž vede zhruba třicet kilometrů dlouhá cyklostezka z Hradce Králové.

Trasa je součástí dálkové Labské stezky (označené číslem 2), která má vést až k Severnímu moři.

Od hradeckého Hučáku (50.2067986N, 15.8259322E), který zdobí pohádkově vyhlížející elektrárna, se vydáváme po pravém břehu Labe, byť opticky by se mohlo zdát, že jsme vlevo, tak k rozlišení břehů se používá směr po proudu toku. Po necelých třech kilometrech se před vámi objeví kamenný most na Pláckách (50.2302881N, 15.8247219E), přes který se dostanete na druhý břeh řeky. Právě zde je oficiální začátek cyklostezky, nechybí zde ani základní kámen. Pár stovek metrů je zde cesta rozdělená na dva směry, oboje dost úzké, takže pozor při předjíždění pomalejších kolegů. V Předměřicích (50.2570747N, 15.8258164E)opět překřižujete most na druhou stranu, pozor na provoz, jedete po klasické silnici. Právě po odbočení opět k řece projíždíte první nevábné místo, vedle cesty je totiž firma na zpracování plastu a papíru. V letních dnech to zde nepříjemně zapáchá, ale po pár desítkách metrů si už zase můžete užívat příjemnou přírodu. U železného mostu v Lochenicích zabočuje cyklotrasa ostře vlevo. Pět set metrů tak musíte strávit na silnici a překonat také železniční přejezd. Ostatně po chvilce narazíte na další. Ten už je ale mezi loukami opět na hezké asfaltové cestě, která vás provede kolem přírodní rezervace Trotina. Cesta vás dovede až do smiřického zámeckého parku, projet musíte kolem čističky odpadních vod, což je další méně přitažlivé panorama. Ostatně podobný pohled vás potká o několik kilometrů dál před Josefovem. Cestou se nezapomeňte stavit ve smiřické kapli Zjevení Páně (50.2975800N, 15.8729200E). Základní kámen byl položen roku 1699. Stavba však byla roku 1700 přerušena tragickou smrtí tehdejších majitelů panství, ale o 11 let později se už v kapli křtilo. Interiér je jednotně barokní, hlavně kvůli rychlosti stavby je národní kulturní památkou a jednou z nejkrásnějších staveb vrcholného baroka na sever od Alp. Autorství stavby, je přisuzováno Kryštofu Dienzenhoferovi (1655­1722) anebo Janu Blažeji Santinimu (1677­1723). Nejde spolehlivě určit, neboť ve stavbě jsou prvky typické pro oba stavitele a stavební plány a písemnosti ke stavbě se nedochovaly.

 

Cyklostezka ale pokračuje dál. Tady dejte pozor, abyste nezabloudili. Musíte přejet hlavní silnici a kolem střelnice se dostat opět na břeh Labe. Asfalt vás dovede až k železnému mostu v Josefově (50.3373089N, 15.9172731E), který musíte přejet. Na pár kilometrů se tak vzdálíte od Labe a pojedete po levém břehu Metuje. Pro cyklisty menší změna povrchu, smůlu budou mít vyznavači in­line bruslí. Lesní cesta pod josefovskými hradbami pro ně bude komplikací.

Zastavit se zde můžete právě v dochovaném opevnění pevnosti z 18. století. Jedná se o nejrozsáhlejší podzemní komplex s chodbami v délce téměř 45 kilometrů. Pevnost Josefov byla postavena v letech 1780 až 1787 z podnětu císaře Josefa II. Měla sloužit k ochraně zemských hranic proti výbojnému Prusku. Dnešní prohlídková trasa zahrnuje podzemní chodby v délce jednoho kilometru, ubytovací kasematy a valy bastionu.

Pokračujme ale dále k cíli. Za tenisovými kurty odbočíte vlevo, za mostem se dáte vpravo směrem na Rychnovek, po pěti stech metrech opět zatočíte vlevo a dostanete se na asfaltovou cyklostezku. Až uvidíte most, vydejte se vlevo a za ním hned vpravo mezi řadové domy. Tam vás čeká první stoupání, než sjedete k Úpě. Cesta vás zavede k dalšímu kopečku k hlavní silnici na Náchod, kterou podjedete a mezi domy se objevíte až u krematoria. Za ním je další kopec, tentokrát ho ale pojede dolů. Dejte pozor, část je klasická polní cesta, asfalt najdete až níže. Přes Heřmanice, Brod nad Labem na vás čeká konečně vytoužený cíl Kuks (50.4008411N, 15.8901250E).

Místní hospital a Braunův betlém jsou nejúspěšnějšími zástupci Královéhradeckého kraje v soutěži o nejlepší českou destinaci. V ostrém souboji s konkurenty z celé republiky zabodoval barokní areál třetím místem v kategorii Genius loci nejmagičtější místo. Stal se třetím takovým místem po adventní Olomouci a lázních v Litomyšli. Za návštěvu stojí také Rentzovo muzeum, které připomíná slávu významného umělce i celé tehdejší šporkovské doby. Zpět do Hradce Králové se můžete vydat po stejné trase nebo využít služeb Českých drah a jet zpět vlakem i se svým bicyklem. Železniční zastávku najdete za hospitalem.