Praděd – nejznámějsí a nejvyšší vrchol Jeseníků snad ani není třeba představovat. Tato drsná hora byla pokořena nejméně tolika cyklisty, kolik jich sama pokořila. Kromě většinou extrémního počasí (zejména vítr umí dělat divy) na nás čeká také extrémní stoupání. To začíná na sedle Hvězda v nadmořské výšce 867 m.n.m., nebo v prodloužené variantě již na konci Karlovy Studánky ve výšce 800 m. n. m. My budeme počítat s touto delší variantou, která je pro nás výhodnější. Nejtěžší pasáž následuje hned po „startu“ – a to prvních 6 km na Ovčárnu do 1320 m.n.m. Ani zde však není vyhráno – cesta se sice na chvíli zlomí, projedeme ďolíkem kolem pramene Bílé Opavy a čeká nás ještě pekelný utahovací závěr k vysílači. Cesta na Praděd byla nedávno zrekonstruována a může se tedy pyšnit velmi dobrým povrchem, proto se po ní také výborně jede. Vraťmě se ale k jistě zajímavým údajům – na Ovčárnu je to z Karlovy Studánky 6,6 km a nastoupáme 520 m převýšení! To je průměrně 7,9%. Sklon kolem 8% si cesta drží skutečně snad se železnou pravidelností – pouze někde povolí na 6%, někde však přitvrdí na 12%. Takových míst je však minimum. Z Ovčárny je nám dopřáno cca 400 m oddechu a pak posledních 2,7 km s převýšením 182 m. Průměrných 6,7% opět hrozivě klame. Je do nich započítána i rovinka těsně pod vysílačem. Vypustíme-li ji, dostáváme průměr 8%, což je již mnohem více vypovídající o realitě. Praděd má nezapomenutelnou atmosféru, nádherný daleký rozhled a nabízí skvělý zážitek milovníkům rychlých sjezdů. Díky dobré silnici a velkému sklonu jsem několikrát cestou dolů atakoval 80 km/h a po brzdách sahal jen ze strachu před protijedoucím autobusem s turisty, kteří se nechají na Ovčárnu zbaběle vyvážet. Na Praděd vede také jedno z nejdelších souvislých stoupání v České republice. Výjezd na Praděd už totiž můžeme začít ve Vrbně pod Pradědem, odkud vede mírné ale souvislé stoupání do Karlovy Studánky, kde navážeme na výše popisovanou cestu na Praděd. Parametry celého stoupání jsou následující: úctyhodná délka 18,2 km, začínáme ve 560 m.n.m, takže nastoupáme 932 m s průměrným sklonem 5,1%. Skřítek – posledním z kopců, jež si v tomto díle detailněji představíme bude sedlo Skřítek. Nachází se na hlavní cestě ze Šumperka do Rýmařova, což přináší výhody v podobě kvalitního povrchu a nevýhodu ve zvýšeném provozu. Z hlediska stoupání je zajímavá pouze ta část od Šumperka. Kdybychom byli v jiných částech republiky, nepohrdli bychom ani jeho mírnější stranou od Rýmařova, to ale nejsme. Celé stoupání na Skřítek se vyznačuje dvěma charakteristikami – délkou a mírným sklonem. Stoupání začíná v obci Sobotín a končí po 13 km u motorestu Skřítek. Celkové převýšení činí 465 m a průměrné stoupání je tedy 3,6%. První polovina je velmi mírná, až druhá polovina přitvrdí a průměr stoupání se zde pohybuje kolem 5%. Tento kopec je u cyklistů velmi oblíbený a jezdí se zde mnoho časovek do vrchu s cílem právě u zmiňovaného motorestu. Je to klasický kopec „na velkou“ – jako snad jediný v Jeseníkách se dá jet na pilu.
