Sokolovké nádraží, kde naše trasa začíná, je důležité rozcestí několika cyklotras. My se vydáme po cyklotrase 2044 směrem na nedalekou Svatavu 50.1924363N 12.6239159E. Jednou ze zajímavostí je tamní pomník vzpomínající na hrůzy ženského koncentračního tábora, kde bylo umístěno najednou i 2500 žen různých národností. Ty pracovaly v továrně na letecké přístroje. Koncentrační tábor byl osvobozen v květnu 1945.
Ze Svatavy pokračujeme stále po cyklotrase 2044 do Lomnice 50.2117356N, 12.6326708E. V obci uvidíme kostel svatého Jiljí, původně gotický, na počátku 17.stol. po požáru přestavěný. Na rozcestí u pošty můžeme vidět pozoruhodnou hornickou kolonii. Domy s mansardovou střechou postavené do podkovy s centrálním dvorem. Postavila je v roce 1921 Falknovská uhelná společnost pro své horníky z dolu Köstner (později Jiří) v době bytové nouze.
Z Lomnice zamíříme na Týn. Od počátku 19. století dobývali sedláci v okolí železnou rudu, kterou sokolovská vrchnost vozila do železáren v Rotavě a Šindelové. V dole Erika se těžilo uhlí a dodnes se tento název používá pro pískovcový lom, kde se nachází třetihorní zkameněliny. Kdo chce může si odbočit do nedaleké pískovny Erika 50.2148386N, 12.6040569E. Pískovna je v současnosti nejlépe odkrytým profilem starosedelského souvrství, které je nejstarší sedimentární částí Sokolovské pánve. Klastické uloženiny této jednotky vznikaly ve starších třetihorách v prostředí říčních toků a mělkých jezer. Kdo chce pískovnu vynechat míří po dál po velké Podkrušnohorské výsypce směrem na Dolní Nivy. Výsypka je 8,5 dlouhá a až 2,5 kilometru široká. Pata výsypky leží v 445 – 595 metrů a její dva vrcholy dosahují výšky 600 m. Podkrušnohorská výsypka patří mezi největší výsypky na území České republiky.
Přijíždíme do obce Dolní Nivy 50.2431064N, 12.6370400E. V obci se nachází architektonické památky a to zejména pseudorománská kaplička z přelomu 19. a 20. století s oltářním obrazem Svaté rodiny a původní hrázděné domy, kterých je v obci několik. Pokračujeme směrem do Jindřichovic. Po bitvě na Bílé hoře zde přestavili Nosticové jindřichovickou tvrz na zámek, ve kterém dnes sídlí okresní archiv. Necelý kilometr nad obcí bylo vybudováno mauzoleum pro ostatky 7100 válečných zajatců z 1. světové války. K mauzoleu vede odbočka cyklotrasy z centra obce. Kromě zámku, vévodí dnešní obci také kostel sv. Martina (gotická stavba ze 14. století). Za zmínku stojí ještě barokní socha sv. Jana Nepomuckého umístěná na návsi.
Z Jindřichovic zamíříme do Šindelové. Zde stojí za zmínku lovecký zámeček Favorit 50.3033475N, 12.6042781E, ukrytý hluboko v lesích. Zámek navštívilo mnoho významných lidí, například zde slavil své 43. narozeniny J. W. Goethe, pobýval zde přírodovědec Jan Evangelista Purkyně jako vychovatel nosticzových dětí, zámeček navštívil také španělský král Alfons XIII., císařovna Sissi nebo generál Patton. Na cestě k zámečku je chráněná alej 84 modřínů. V roce 1912 nechal na konci aleje postavit Erwein Nostitz křížek na památku své zemřelé matky.
Přijíždíme do Šindelové 50.3186514N, 12.6033206E, která nabízí koupání i možnost občerstvení. Je zde pár chalup u rybníka, které jsou dnes také známy pod názvem Na Tajchu, a rybník se jmenuje Tajch. Ten dnes slouží pro rybaření i oblíbené koupání s nedalekou restaurací. Obec zde provozuje od května do září kemp. U obce najdeme i technickou památku historickou vysokou pec a již poměrně známou metrologická stanici pana Kovaříka (do domluvě možnost návštěvy - 602 280 103). Nadšenci ze Spolku za zachování šindelovské hutě se postarali o to, že nezanikla unikátní železářská huť, která byla na seznamu dvanácti nejohroženějších památek v republice.
