Kokořínsko (vlakem z Prahy)

Začátek vlakem ze Hněvic.

Skála Had - vytesaný ve skále (rozcestí žluté a modré), skála Harfenice - ve skále vytesány reliéfy hlav.

Tupadly - ve skále tesaná cesta na kopec - umělá soutězka se klikatě vinula pod příkrovem stromů. Cesta zanořená do skály a do zeleně působila velmi fotogenicky.

Až do obce Ráj prakticky rovina + kratší sjezd. Písčitý ale dobře sjízdný terén. Písek mokrý po dešti přechozích dnů byl ale trochu pevnější než za sucha.

Cestou jsme míjeli četné skalní útvary. Hezká vyhlídka u Pustého zámku - nejvíce na SZ v celé vyjížďce.

Ve Střezivojicích zavřená hospoda (v pátek 12.30 - otevřeno až od 15h). Ráj - příjemná restaurace za dobré ceny s posezením venku.

Pak jsme sice chtěli na Housku, ale po špatném odbočení se ocitáme zpět v Ráji. Prudce nahoru, sjezd po červené ale pěšky - za sucha možná velmi obtížně sjízdný - nahoru určitě nikoli. Další občerstvení v další restauraci - holt Ráj :-).

Po žluté. Mšeno. Hezké náměstí, cukrárna na náměstí nás zlákala.

Další delší klesavá cesta po červené vedla Kokořínským dolem. Krásná rokle, cesta často křížila písčité koryto vyschlého potoka. Před Harasovem ale příště raději na kole vynechat. Prudce přibylo kořenů, což na úzké stezce zaříznuté v prudkém svahu už na jízdu moc nebylo, navíc jsme nad Harasovem nesli kousek kola nahoru po žebříku, v řetězech a úzkou skalní uličkou.

V Mělníku - vyhlídka na soutok Vltavy a Labe.

Původní návrat měl být z Cítova (3,6 km od Mělníka), ale měli jsme dost času, tak jsme jeli dál.

Závěr - docela špatná zkratka. Sice jen kousek (cca 1 km), ale po velmi rušné silnici na Prahu. Vlak Vraňany.