Trasa, která propojuje zajímavosti na Třebíčsku, má celkovou délku 31 kilometrů a převýšením se řadí mezi středně náročné. Cyklistům se během cestu nabízí mnoho možností, jak si výlet zpestřit. Trasa začíná v Třebíči v areálu zámku (49.2169719N, 15.8729744E), kde je možné prohlédnou si expozice Muzea Vysočiny a nahlédnout do baziliky sv. Prokopa, která je zapsaná na seznamu světového dědictví UNESCO.
Poté projedeme spojovací ulicí podél baziliky a po 130 metrech se silnice napojuje na ulici 9. května, po které pojedeme až na Žerotínovo náměstí, kde odbočíme doprava a zamíříme po Tichém náměstí do centra Židovské čtvrt v Třebíči. Zde je možné navštívit Zadní synagogu (49.2176778N, 15.8793453E), kde je kromě prohlídky možné i občerstvení v turistickém informačním centru. Zadní synagoga byla postavena v roce 1669 v renesančním slohu. Vnitřní výmalba pochází z let 1705 - 1707 a zobrazuje oblohu posetou hvězdami a západ slunce.
Na ženské galerii se nachází expozice vztahující se k židovským tradicím a zvyklostem. Dále zde návštěvník může obdivovat model židovského města.
Pokračovat budeme po návratu na Žerotínovo náměstí, kde za mostem odbočíme doprava a proti proudu řeky pojedeme po Svojsíkově nábřeží. K Polance, kde odbočíme doleva a po ulici V. Nezvala projedeme podchodem do Libušina údolí. Cílem je Máchovo jezírko (49.2107000N, 15.8710519E). Dále pokračujeme 3,5 kilometru cestou v Libušině údolí, okolo kapličky a Janova mlýna po cyklotrase č. 26, po které přijedeme až do Stříteže a dále pojedeme 4 kilometry do obce Klučov.
Příští zastávka je za 3,5 km ve vedlejší obci Dolní Vilémovice, kde je možné navštívit rodný dům parašutisty Jana Kubiše (49°9'15.583"N, 15°58'34.377"E), který slouží nejen jako muzeum a připomínka Jana Kubiše a Josefa Gabčíka, ale je mementem hrdinského činu skupiny Anthropoid i všech válečných obětí.
Z Dolních Vilémovic budeme pokračovat po silnici do obce Valeč, kde se napojíme cyklostezku vedoucí okolo rybníku Bezděkova, kde se napojíme na cyklotrasu č. 5107, která nás povede okolo Velkého Pivovarského rybníku až do Dalešic, kde se nachází pivovar filmových Postřižin (49°7'51.836"N, 16°4'49.038"E). Tradice vaření piva zde sahá až do 17. století. Pivovar se proslavil v roce 1980, kdy zde režisér Jiří Menzel natočil slavný příběh Hrabalových Postřižin. Ve zrekonstruovaném objektu dnes najdeme Muzeum rakousko-uherského pivovarnictví, ve kterém nechybí ani připomenutí slavného filmu. Pivo vyráběné v pivovaru Dalešice se vaří podle starého pivovarského zákona, který říká, že k výrobě piva se smí použít jen vody, sladu, chmele a kvasnic a do piva by během jeho výroby nemělo být nic přidáváno ani odebíráno. Zdejší pivo můžeme ochutnat ve stylové pivovarské hospodě.
Z dalešického pivovaru cyklovýlet pokračuje 4 kilometry po silnici směrem na Slavětice. Před obcí odbočíme doleva a dále pokračujeme 2,5 kilometru po silnici, která nás přivede na hráz Dalešické přehrady, která slouží jako přečerpávající vodní elektrárna. Dalešická přehrada (49°7'28.558"N, 16°7'18.975"E) byla vybudována v letech 1970 – 1978 na řece Jihlavě. Na elektrárně je veřejnosti přístupné informační středisko a návštěvníci si mohou prohlédnout výrobní prostory elektrárny a podzemní hráze.
Dalešické vodní dílo je dále využíváno k rekreačním účelům, a koho by nezajímala elektrárna, může se nechat svézt parníkem. Loď Horácko pravidelně vyplouvá a vrací se do přístaviště v Kramolíně (49°7'44.785"N, 16°7'12.549"E) a na parníku je možná i přeprava kol, bez problému lze přepravit až 20 kol najednou. Okolí přehrady z lodě je malebné, koryto lemují příkré stráně, které jsou místy až 100 metrů vysoké. Atraktivnost přehrady zvyšují zříceniny dvou středověkých hrádků Kozlova a Holoubka. Pravidelná lodní doprava jezdí mezi pěti zastávkami (Kramolín-Dalešice-Autokemp Wilsonka-Třesov-Koněšín) od dubna do října.
